Rozhodně jste mi vlil do žil optimismus. Měla jsem možnost si v sobě urovnat skutečnosti a dojít k závěru, že jsou věci/lidé, kteří se nemění, a místo rozhořčení by je člověk měl umět přijímat v celé své realitě. A to díky Vašemu reálnému přístupu k věci. Nyní se dostávám k předchozí zkušenosti. Myslím si, že každý jedinec bude preferovat jiné přístupy koučů, mně vyhovoval víc Váš, než ten předchozí. Má předchozí zkušenost byla poměrně zmatečná, od kouče jsem cítila dychtivost mi věci vysvětlit na naučených teoriích a zahltil mě „grafy“, „obrázky“, „motty“, „hvězdnými obrazy“ atd. Dokonce došel do bodu, kdy jsem si měla na zemi představit energetické kolo, do kterého jsem se měla postavit pokaždé, když jsem se cítila v nerovnováze. Výsledkem bylo, že jsem více přemýšlela nad tím, co ukazuje, říká a dělá ve smyslu „jak to myslel“, než nad uvažováním o sobě. A to vše na jednom sezení. Vy jste naopak nakreslil jen jeden „graf“ a myslím, že jste vycítil, že mi nakreslené nic neříká, a nebazíroval jste na něm. Nakonec jsem od kouče dostala kamínek, dodnes jsem nepochopila, proč bych měla sebou nosit minerál a vracet se k němu. Že by nějaká hlubší metafora? Dále jsem na základě srovnání vašich přístupů k mé osobě došla k závěru, že Vy jste ke mně přistupoval jako k dospělé ženě, která je z mladší generace. Z mé předchozí zkušenosti jsem k Vám šla s obavou z nevhodného přístupu. Zažila jsem opravdu nevyrovnaný přístup k mé osobě, od nadřazenosti přes emocionální manipulaci (myslím si, že je nevhodné při sezení vytahovat historky nebo přirovnání koučovy manželky a mého pohledu na věc). Dále jsem velice ocenila, že jste ze mne netahal podrobnosti z mého života. I taky, že jste ke mně přistupoval s velikou dávkou důstojnosti a necítila jsem se nepříjemně. Jen bych Vás ráda upozornila, že ne všichni jsou tvrdší oříšek a Váš přísný pohled může ledaskoho vnímavého odradit.
