Toto nedělní dopoledne jsem si vyhradil na to, aby se můj syn Honzík zlepšil ve vyslovování hlásky Ř. Předtím jsme už spolu zvládli R i náznaky Ř a teď jsme měli cíl zlepšit výslovnost Ř ve slovech. Stačilo nám 15 minut. Honzíkovým výsledným pokrokem jsem byl překvapen jen do té doby, než jsem si uvědomil, že jsem během našeho úsilí, jak s R, tak s Ř, k němu přistupoval ne jako učitel, ale jako kouč, a využil své koučovací dovednosti. Příběh “amatérského logopeda” vybaveného schopnostmi profesionálního kouče je následující:

R

Původně jsme s Honzíkem trénovali hlásku R obvyklým opakovacím způsobem. Tdnka ovšem nepomáhala, výslovnost R se nelepšila, takže jsem začal hledat způsob, který nebude založen na “pouhém” opakování slov, ale půjde pod povrch a umožní větší kontrolu vyslovování.

Základem bylo získat názvosloví, díky kterému bych si mohl povídat s Honzíkem při procvičování. Díky sebeuvědomování jsem popsal a namodeloval svou mimiku, přesné pohyby jazyka, čelistí, rtů, pocity, prostě vše, co se ve mně dělo při vyslovování hlásky R. Tím jsem získal přehled o tom, co vše hraje roli při vyslovování dané hlásky, tedy i o tom, co vše by mohl Honzík při vyslovování upravit podle své vlastní fyziologie a poté si tréninkem osvojit.

Díky získané “slovní zásobě” už bylo snadné o tom s Honzíkem mluvit a umožnit mu při vyslovování uvědomit si, jak hlásku R vytváří on sám a při jakém nastavení své fyziologie ji vyslovuje nejlépe. Místo přístupu “opakuj 100x  TD, dokud nepřijde R”, přinášejícím stále stejné výsledky, jsme prozkoumávali prostor objevených možností a pomocí zpětné vazby se cíleně blížili k nejlepší kombinaci fyziologických parametrů, která přinesla krásné čisté R.

Ř

Cesta k čistému Ř ve slovech byla trochu odlišná. Všiml jsem si, kolik úsilí, vtisknutého do mimiky obličeje a postoje těla, stála Honzíka snaha vyhovět mému přání o vyslovení lepšího Ř. Toto marné úsilí, provázené bolestnou grimasou, bylo jasným důvodem, proč v plynulé nekontrolované řeči přecházel místo snahy o zlepšování zpět k bezbolestnému šizení výslovnosti. Mým cílem bylo tedy najít způsob, jak mu umožnit vyslovovat slova s Ř bez pocitu bolesti.

Vrátil jsem se zpět k modelování – napodobil jsem jeho grimasy, držení a pohyby těla v okamžiku vyslovování. Hned při mém prvním pokusu vyslovit slovo s Ř s okopírovanou Honzíkovou fyziologií bylo vše jasné. Soustředění na samotné písmeno Ř bránilo dobré vazbě s ostatními písmeny a navíc poškodilo samotné Ř. Řešení se nabídlo samo – cílem přece není mít skvělé osamocené Ř uprostřed slova, ale čistě vyslovené slovo či slabiku obsahující Ř. Přesměroval jsem tedy jeho pozornost a akcent – na další písmenko, které přichází za Ř. Místo důrazu na problematické Ř se začal soustředit o krok dál, na správnou výslovnost dalšího písmene. Místo slova “p Ř ístav”, měl před sebou slovo “přÍstav”. Místo slova “st Ř echa” měl před sebou slovo “střEcha”.

Změna ve výslovnosti přišla okamžitě. Důraz na co nejlepší výslovnost dalšího písmene přinesl krásné čisté svázané Ř. Zároveň jsem mohl na Honzíkovi pozorovat úplně novou, uvolněnou fyziologii těla, slibující udržitelnost tohoto přístupu a možnost jeho převedení do trvalého návyku. Jednoduché přesměrování ze samotného problému na následující krok pomohlo Honzíkovi podvědomě a nenásilně najít správnou cestu.

Je možné, že by některý logoped poznamenal, že tento přístup je pro něj naprosto běžný a že stačilo navštívit jeho ordinaci. Honzíkův logoped nabídl tdnku.

P

oselstvím tohoto příběhu má být toto: Kouč není odborníkem na téma, nad kterým s klientem pracuje. Kdybych se do takové role stavěl, stále zkouším s Honzíkem tdnku. Kouč je profesionálním univerzálem, který UMÍ PROVÁZET klienta v jakékoli situaci a tématu, UMOŽNÍ klientovi OBJEVIT možnosti a mezi nimi najít SVOU cestu.

Stejný přístup a schopnosti, které jsem použil během své amatérské logopedie, používám v koučovacích sezeních při práci s klienty. Pomáhám klientům zvýšit jejich uvědomění, popsat situaci, zaměřit pozornost vhodným směrem, najít SVOU cestu nejen během koučovacích sezení, ale i používat tyto dovednosti ve všech oblastech svého života.

Většina z nás chce mít ve svém životě, práci, vztazích či byznysu “dobrou výslovnost”.

Koučování je ideální cesta, jak ji získat.

V této “logopedické” zkušenosti  jsem použil následující přístupy, které dělají z koučování špičkový nástroj:

  • zvyšování uvědomování a pozornosti – umožňují odkrýt vnitřní strukturu a vztahy a díky tomu modelovat situaci,
  • zaměření na budoucnost a na cíl, ne na samotný problém,
  • práce s tělem – informace, které nám dává naše tělo, jsou zdrojem důležitých informací.

Tyto a další přístupy můžete poznat s KOUČOVÁNÍ K ÚSPĚCHU.